Superhrdinové z A-týmu nás "zachránili" před koronavirem...                   

Diletantství...

Moje sestra a máma provozují v Praze bar. Nikoho nepřekvapí, že byly slušně řečeno překvapené, když se ráno 14.03. dozvěděly, že svůj podnik musí zavřít. Bez varování. Budiž, zavřely a zamkly se doma. Během následujících dní jim dělala společnost televize. A jedna tiskovka střídala druhou. Osazenstvo netřeba blíže představovat, ale tu radost si prostě nemohu odepřít:-)

V čele oligarcha a psychopat Andrej, kterému "zdatně" sekunduje mastná a upocená Alenka, která si možná jako starší generace zvládá upravit svůj zevnějšek stejně dobře a ne-li lépe než profesionál...co ovšem nezvládá zcela určitě, je vedení Ministerstva financí. Dále Adam alias Ken alias onuce a jeho requiem za zdravotnictví. Ten kluk je tak trochu záhada. Působí jako naprosto nekompetentní obdivovatel svého guru, ale to vše může být jen zástěrka pro velice ctižádostivého člověka, toužícího po obdivu a čekajícího na ten vhodný moment, kdy čím dál tím paranoidnější Andrej, bude vybírat svého nástupce... O "jeho" plukovníkovi Prymulovi, ani nemám sílu se rozepisovat. Jen se modlím, že jeho slova o uzavřených hranicích na 2 roky, se nikdy nenaplní. Pokud ano, hledám Krále Šumavy a utíkám. Nakonec nesmíme zapomenout na multifunkčního a vždy perfektně sladěného Havlíčka. Jak radí Ladislav Špaček, rouška musí ladit s kapesníkem:-) Nepřestává mě udivovat, že se jen sporadicky mluví o tom, že poměrně dlouho vede dvě ministerstva, což v parlamentní demokracii opravdu není standardní...

A-tým zkrátka pracuje jako jeden člověk...vlastně pracuje pro jednoho člověka...:-) Parta okolo českého premiéra, je pouze partou prospěchářů a patolízalů. Podobná individua nám vládla několikrát. Žádná z nich ovšem nedosahovala takových marketingových úspěchů jako ta Babišova, který se pasoval do role novodobého Jánošíka a nejlepšího manažera na celém širém světě. Jen pro upřesnění, dobře zvládnutá propagace nebo lépe kult osobnosti, není vynálezem Babiše a ani jeho PR týmu.

Marketingový tým okolo Andreje dělá svou práci dobře, což potvrzuje jeho stabilní voličská základna. Doopravdy věří tomu, že Česká republika zvládla koronavirovou krizi nejlépe. Při bližším a hlavně racionálním pohledu, jde vážně jen o víru. A je "jedno", jestli se podíváte na počet provedených testů, na reprodukční číslo, na lži a machinace okolo ochranných prostředků táhnoucí se měsíce, na finanční kontroly u firem snažících se pomoct nejen první linii, na míru a rychlost poskytnuté finanční pomoci pro podnikatele, na právní kličku znemožňující firmám požadovat náhradu škod... To je přece definice diletantství a amatérismu!! Chaotické řízení Babišovi vlády nemá v naší moderní historii žádné srovnání.

Pokud se ovšem zkusím oprostit od emocí, dává to smysl. Po roce 1989 docházelo k transformaci právního systému a ekonomiky, ale k transformaci myšlení lidí fakticky nedošlo. Nicméně v poslední době dochází ke změně. Nejde ovšem o změnu jako takovou, ale spíše probíhá mezigenerační střet. Schizma české společnosti, které je čím dál tím více rozdělené, bylo právě během probíhající "krize", o to více vidět. Občané, kteří volí hnutí ANO, se především rekrutují ze starších generací. Jde o lidi narozené v 70. letech a dříve. Nerada paušalizuji, jistě mezi nimi budou i mladší voliči, ale prostě jich bude nesrovnatelně méně.

Většina voličů Babišova cirkusu má mnoho společných rysů. Věří v silný stát a jeho určující roli. Ono pověstné zaklínadlo, že "stát se postará", je mezi nimi silně zakořeněné. Mají pocit, že to "klábosení" v Poslanecké sněmovně je naprosto zbytečné a představa, že někdo bude řídit stát jako firmu, jim velmi imponuje. Jen těžko je přesvědčíte o opaku. Často nerozumí (a nechtějí porozumět) základním principům fungování demokratického a právního státu. Zatímco volení zastupitelé jsou zodpovědní občanům a jejich úkolem je zajištění vnější (zahraniční politika, zahraniční obchod a obrana státu) a vnitřní funkce státu (funkce hospodářská, sociální, kulturní a ochranná) - tak jediným cílem firmy je generovat zisk. Rozhodování firmy musí být "diktátorské", neboť majiteli jde o jeho vlastní blahobyt. Představa, že bohatý člověk nemá potřebu profitovat z veřejných prostředků, je vskutku naivní a zároveň velmi nebezpečná.

V tu chvíli otevření hobbymarketů nikoho nepřekvapí, protože jsme přece národ kutilů a chalupářů, kteří nad půllitrem piva a párku za lidové ceny, raději řeší sport než politiku:-) A když už náhodou probírají politiku shodnou se na tom, že předcházejí vlády rozkradli republiku...a ať se předvede ta poslední. A že ten Babiš jen využil příležitosti a obdobně jako jiní podnikatelé optimalizoval své náklady... Člověk se následně neubrání smíchu (jinak by plakal), když vidí všechny ty vládní snahy kriminalizovat české podnikatele a živnostníky, kteří se dopustili jen jedné chyby, a to že nejsou součástí holdingu. Zkrátka lež a ostré lokty jsou v dnešní společnosti jakousi normou a obyčejný (průměrně vzdělaný) člověk uvažuje černobíle.

Rouškovaná...

Členové vlády si toho jsou velmi dobře vědomi a jejich kroky od začátku letošního roku, až do současnosti, jsou toho důkazem. Nejprve celou problematiku bagatelizovali a následně přijali jedny z nejvíce restriktivních opatřeních v Evropě...aneb vždy jsme papežštější než papež. Část obyvatelstva s polokomunistickým myšlením, se nechala ráda vystrašit a na okamžik u nás byla nastolena diktatura zdraví.

"Maskotem" diktatury zdraví se stala rouška. Článek na téma "Jak moc je nebo není rouška účinná?", si asi nechám na pozdější dobu...:-) Teď mám k roušce pouze dvě poznámky. Za prvé, je absurdní vyhlásit povinné nošení roušek v době, kdy nejsou k dispozici, a ještě po neposlušných občanech, kteří například neumí šít nebo se pod ní prostě jen dusí, vymáhat desetitisícovou pokutu... A za druhé, bych se ráda zamyslela nad samotnou symbolikou nošení roušek.

Z roušky se stalo pomalu náboženství a tak část naší populace začala až fanaticky hlídat dodržování povinnosti ji nosit. Opět se nám potvrdila teze, že mentalita některých našich spoluobčanů nebo raději důvěrníků, je velmi jednoduchá a hlavně nebezpečná. Prostě se toho nešvaru nezbavíme...a donášet se bude dál a každého občana (důvěrníka) těší, že dodržuje zákony, i když jsou nesmyslné, ale je to přece zákon. Hlavní je, že přispěli k záchraně tisíců mrtvých...:-) Narozdíl od té hrozné Itálie, kdy ještě nezapomenout vyslovit několik vulgárních poznámek na adresu lyžařů, kteří vyrazili do Alp.

Osobně bych roušku přirovnala k náhubku, kterým se odvádí pozornost od snah okleštit demokratické zřízení u nás. Během bouřlivých změn se vládnoucí třída vždy snažila využít strachu z nastalé situace a ohýbat práva a povinnosti občanů ve svůj prospěch. Případně zakrýt svá vlastní pochybení. Strach je totiž jako parazit. Taková malá tasemnice, která se nakonec rozroste do obřích rozměrů a naprosto vás paralyzuje. Paralyzuje především lidskou schopnost kritického myšlení, což je jeden z hlavních předpokladů jak přistupovat k politikům a vlastně k politice jako takové. V ten okamžik si lze poměrně snadno rozklíčovat důvody, které A-tým vedly k tomu, aby málo testovali nebo vlezle vítali letadla z Číny. Náš A-tým myslí na vše a moc dobře ví, že čínské velmoci není radno vzdorovat. Bez jejich investic bychom přece nepřežili...:-)

Závan minulosti...

K česko-čínské spolupráci během pandemie onemocnění Covid-19 a probíhajícím suchem...se nabízí taková historická paralela z roku 1947. Od jara do listopadu se celá země potýkala s extrémním suchem střídajícím přívalové deště a bouřky. To vše mělo za následek katastrofální neúrodu...a strach. A komunistická strana tohoto stavu samozřejmě využila. Klementem Gottwald vyjednal se Stalinem mimořádné dodávky obilí ze Sovětského svazu. Veškeré okolnosti v roce 1947 vyústily v zinscenovaný politický převrat a nastolení totalitního režimu v roce 1948.

A ano, stále mezi námi žijí lidé, kterým tento systém vyhovuje... Nutno podotknout, že toto opravdu není výdobytek minulého nebo současného století. Vždy existovala přibližně polovina obyvatelstva, která by svou svobodu vyměnila za klid a ještě by hlasitě tleskala. Tento prekariát (pracující chudina) lze velmi snadno ujistit o tom, že za jejich nuzný život nemohou oni sami, ale stávající systém, který nahrává pouze určité skupině obyvatelstva. Bohatí, kteří vládnou dále bohatnou a chudí, kteří je volí, dále chudnou. Kriminalizace těchto skupin jede na plné obrátky, a to napříč zeměmi. Nicméně český model je skutečně výjimečný. Ten největší podnikatel, který své řadové zaměstnance vykořisťuje a prokazatelně porušuje zákony nejen této země...moralizuje a očerňuje všechny ostatní podnikatele. Asi někteří naši spoluobčané zkrátka potřebují třídní boj...:-)

Vládnoucí "elita" vede mediální kampaň proti těm zlým podnikatelům, ale svým faktickým jednáním nejvíce ohrožuje svou voličskou základnu. Elektorát hnutí ANO patří mezi skupiny obyvatel, které prostě ohrožuje chudoba. Tuto pokřivenost potvrzuje i objem a rychlost vládní "pomoci" rodinám a řadovým zaměstnancům. Dosud řadě lidí nedorazilo ani ošetřovné a ani příspěvek v nezaměstnanosti a o podmínkách kurzarbeit, je vlastně zbytečné mluvit. Jednoduše je u nás výše přímé pomoci v rámci Evropské unie, prokazatelně jedna z nejmenších.

Nejlépe lze tyto skutečnosti reflektovat skrze vlastní zkušenost nebo zkušenost z našeho okolí. Jak jsem již psala výše, moje máma a sestra provozují bar a jsou tedy součástí nejvíce postižených odvětvích (turistický ruch, pohostinství a kultura). Jako malé s.r.o. neměly nárok na žádnou finanční pomoc. Teprve na začátku května si marketingoví specialisté přečetli na sociálních sítích připomínky, že živnostníci podnikající v rámci s.r.o. (typicky rodinné firmy), nedosáhnou na žádnou přímou podporu. Sestra jakožto jednatel firmy, se nakonec rozhodla nevyužít podporu pro s.r.o., a raději si tzv. poradila sama. Ostatně jako vždy:-) Naopak já jsem si po relativně pečlivé úvaze, zažádala o program "Pětadvacítka". Kompenzační bonusy pro živnostníky jsou ty jediné, které popírají standardní postupy našeho byrokratického aparátu - jednoduchý formulář a platba připsána "jen" za 10 dní a pak "jen" za 7 dní:-) Uvědomila jsem si, že se nemusím bát nějakého zpětného postihu, protože jsem nic špatného neprovedla a vládní opatření proti šíření nákazy Covid-19, se mě také dotýkají. Spolupracuji s jednotlivci i firmami podnikajícími v pohostinství, turistickému ruchu i v kultuře.

Podobně jako moje sestra, i já bych si mimo jiné přála co nejméně zbytečné byrokracie a snížení zdanění práce...a pak bychom možná měly i tu vatu, se kterou bychom přežily 3 měsíce nebo dokonce i 6 měsíců...aniž bychom musely ukončit živnost a jít "sosat" ze státního prsu:-) Při četbě některých komentářů na sociálních sítích nebo během vnímání rozhovoru mezi staršími generacemi v našem baru, ale pravidelně zažívám ten pocit, že prosadit něco skutečně věcného s přesahem do budoucích let, je v našem prostředí skoro nemožné... Pak si musím položit otázku: "Skutečně bude o naší budoucnosti rozhodovat relativně malá skupina nesolidárních důchodců a ukřivděných individuií?".

Poslední dobou si čím dál více "pohrávám" s myšlenkou emigrovat... Vždy jsem se zajímala o politiku...a jak nejlépe tuto skutečnost vyjádřit, než prostřednictvím práva volit. S výsledkem z posledních voleb nejsem spokojená a zatím mohu projevovat svou nespokojenost pomocí článků, demonstrací a především pomocí dialogu s chronickými nevoliči. Nebojím se žádného viru, ale jen definitivního návratu (pseudo)normalizační vlády v čele s oligarchou Babišem a jeho všehoschopným A-týmem.

Rozkaz tedy zní jasně...každý kdo se stydí za premiéra Babiše a bojí se o budoucnost ČR, je povinen přesvědčit ve svém okolí alespoň jednoho člověka, který nechodí k volbám, aby šel.

Spolu to zvládneme aneb pokračování příště...:-)